Aneb takhle jsme nejspíš vypadali, když jsme ještě neměli uhlíková těla – tehdy, když ještě svítil Solar a neexistovala noc ani voda.

Aerogel obsahuje 99,98 % vzduchu, zbytek připadá na oxid křemičitý. Výsledkem je pevná látka s extrémně nízkou hustotou a extrémně nízkou tepelnou vodivostí. Přitom unese váhu 2000x větší než je hmota samotná.

Křemíkové aerogely působí na dotek jako křehký polystyren. Jeho teplota tání je cca 1 200 °C. Dobře tlumí vibrace a zvuk.

Aerogel je díky své hygroskopické povaze suchý. Na tmavém pozadí se jeví jako kouřově modrý a na světlém pozadí nažloutlý.

Aerogely samy o sobě jsou hydrofilní, a pokud absorbují vlhkost, obvykle utrpí strukturální změnu, jako je kontrakce a deformují se. (Ano, voda křemíková těla kdysi zničila – více se rozepisuji na mém blogu).